Vilín - (Hammamelis intermedia "Ruby Glow" - kříženec vilínu měkkého a japonského) konečně začal kvést.
Jeho příbuzný je Vilín virginský.
Vilín virginský (latinsky Hamamelis virginica) pochází, jak název napovídá, původně z oblastí Severní Ameriky. Patří do čeledi vilínovitých. Od poloviny 18. století se pěstuje i v Evropě. Je to opadavý keř, který roste až do výšky sedmi metrů. Listy mají vejčitý tvar. Rostlina má žluté květy. Plody jsou dřevnaté a chlupaté tobolky. Po dozrání pukají a dokáží vymrštit semena až čtyři metry daleko. Vilín virginský jako léčivou rostlinu používali severoameričtí Indiáni.
Jako rostlinná droga se používá z vilínu virginského sušená kůra a listy. Dříve se z usušených listů používala tzv. vilínová voda, což byl destilát získávaný vodní parou ze sušených listů. Některé homeopatické školy používají pro přípravu matečné tinktury z rostliny čerstvou kůru z větévek a kořenů. Je používán pro zmírnění menstruačních bolestí, které jsou doprovázeny silným krvácením.
Z důležitých látek obsahuje třísloviny, organické kyseliny, flavonoidy a silice. Díky obsahu tříslovin (látka hamamelitanin) působí svíravě (lidově stahuje, odborně adstringentně). Z dalších uváděných působení lze zmínit protizánětlivé, slabě antibakteriální, venotonické (posiluje cévy). Jako venotonikum byl používán v přírodní medicíně při žilních problémech, křečových žilách a hemeroidech (díky obsahu flavonoidů). V lidovém léčitelství se zevně používal k zastavení lokálního krvácení a při ekzémech. Také v ní našel uplatnění jako kloktadlo při zánětech dásní a dutiny ústní. Pro jeho vlastnosti našel uplatnění také v kosmetice - je součástí vod po holení a vyhlazujících pleťových tonik a krémů.
|
Další rozkvetlá radost v zimě - Jasmín nahokvětý, i TADY
Je od podzimu přichycený větvičkami do země, aby se hřížením vytvořily nové rostlinky.
Na jaro takto "hřížená" čeká i hortenzie.
Žádné komentáře:
Okomentovat